Vepřová kýta: největší kus masa

Vepřová kýta je největší část masa prasete. Jedná se o kus ze zadní části prasete. Kýtu tvoří stehno, bok a pánevní oblast. Vepřová kýta se většinou prodává rozdělená na kusy. Těmi jsou spodní šál, vrchní šál, ořech a kýta. Každá část se přitom kvůli svým vlastnostem hodí k jinému druhu přípravy.

Toto maso se také označuje jako šunka. Celá vepřová kýta s kůží, tukem a kostí se označuje jako šunková kýta. Z ní se vyrábějí šunkové speciality jako šunka Serrano nebo parmská šunka.

Prase domácí pochází z domestikovaného prasete z Přední Asie, které se dostalo do Evropy zhruba před 8 500 lety.

Kulatá část vepřové kýty, která hraničí se spodním šálem a leží před kolenem prasete, se nazývá ořech. Kvůli svému přirozenému tvaru se s oblibou celá nakládá do soli a prodává jako šunka z ořechu. Díky svému libovému masu se také hodí ke krátkému opékání.

Kromě toho je možné vepřovou kýtu zpracovat jako celý kus. Například se rozkrájí na požadovanou velikost, zbaví se vyčnívajících tukových částí, naloží se nebo se suší na vzduchu a nabízí se jako šunka s kostí. Zejména italská parmská šunka a španělská šunka Serrano jsou velice aromatické varianty šunky z vepřové kýty.

Jak se vepřová kýta skladuje

Syrové a ještě nezpracované maso z vepřové kýty vydrží v chladničce dva až tři dny. Pokud není vepřová kýta vzduchotěsně zabalena, musí být skladována co nejvzduchotěsněji, například v uzavřené nádobě. Je důležité nádobu předtím krátce vypláchnout horkou vodou, aby v ní nezůstaly žádné zárodky. Hluboce zmrazené maso lze skladovat až jeden rok, pokud nebyl přerušen chladicí řetězec nebo bylo maso dokonce okamžitě šokově zmrazeno.

Vepřová kýta obsahuje důležité vitaminy a minerální látky. Jsou v ní cenné vitaminy B1, B2, B3, B5 a B6. Důležitými minerálními látkami jsou kromě toho hořčík, vápník a fosfor.