Kysaná smetana: univerzální kuchyňská zbraň

Aby vznikla kysaná smetana, přimíchávají se do ní při výrobě bakterie mléčného kvašení. Díky nim je smetana hustší a krémovější. To také vysvětluje, proč šlehačka a kysaná smetana mají rozdílnou konzistenci, ačkoli mají stejný obsah tuku 10 procent. Kysaná smetana je výborná ke zjemnění vydatných pokrmů a omáček. 

Sladká smetana

Výroba šlehačky byla před vynálezem odstředivky těžká práce. Na farmách se mléko muselo stloukat tak dlouho, až se kuličky tuku oddělily od tekutých složek mléka a vyplavaly na povrch. Až poté bylo možné takto vzniklou smetanu sebrat. V průmyslové výrobě dnes tuto práci vykonávají velké odstředivky.

Kysaná smetana vzniká, která se do smetany přidají bakterie mléčného kvašení. Chutná nakysle a má pevnou konzistenci.

Především ve východní Evropě se často polévky, ať z masa nebo zeleniny, s oblibou podávají s kopečkem čerstvé kysané smetany. Díky této troše tuku tělo lépe přijímá vitamíny. Boršč nebo soljanka, vydatná gulášová polévka nebo lívanečky bliny tak chutnají mnohem lépe. Není divu, že je tento kopeček stále rozšířenější. V chladu vydrží kysaná smetana až do data minimální trvanlivosti. Po otevření by se měla spotřebovat do několika dní.

Smetana, ať se jedná o šlehačku nebo kysanou smetanu, není právě výrobek pro štíhlou linii. Ovšem například vitamíny A, D, E a K jsou rozpustné v tucích a tělo je schopno je přijmout pouze tehdy, pokud je dostane současně s trochou tuku. Kysaná smetana je bohatá na vitamin A, vitamin B, vitamin C, vitamíny E, draslík, vápník, fosfor, zinek a železo.