Sýr: tisíce různých druhů

Sýr je zřejmě nejznámější potravina, která se vyrábí z mléka. Existuje jich neuvěřitelná spousta – jen z Francie, která je pravděpodobně nejznámější zemí původu sýrů, pochází asi 1 000 druhů sýrů. Sýr se vyrábí z různých druhů mléka. Rozlišujeme přitom druhy z kravského, kozího nebo ovčího mléka.

Sýr obsahuje vedle bílkovin, vápníku a jiných minerálních látek také vitamíny. Podle druhu ale také hodně tuku a soli. Při výrobě sýra je důležitou součástí kulturní plíseň, která zajišťuje jeho chuť. Je třeba poznamenat, že kůru měkkých sýrů lze jíst bez obav. Obsahuje vůni sýra, a proto je často obzvláště jemná a oblíbená. Umělé kůry, jako jsou kůry tvrdých nebo polotvrdých sýrů, které jsou vyrobeny z parafínu, vosku nebo podobných materiálů, se musí odříznout a v žádném případě se nesmějí jíst.

Co má těsto společného se sýrem?

Při výrobě sýra se sýrová hmota označuje jako „těsto“. Zejména u tvrdého sýra je toto velmi tvrdé a někdy může být trochu zrnité. Musí zrát nejméně tři měsíce, maximálně několik let. Polotvrdý sýr má obecně mnohem jemnější konzistenci než tvrdý sýr. Doba zrání je mnohem kratší, ale také nejméně pět týdnů. Lze jej koupit ve formě sýrových tyčinek, kuliček apod. Polotvrdý sýr dosahuje dobrého stupně zralosti již po třech týdnech.

Ještě více informací o sýru

Chuť je velmi rozmanitá: od jemné až po velice silnou, nebo – jako například u některých druhů sýra s modrou plísní – velice ostrou. Měkké sýry mají velké množství druhů. Zřejmě nejznámější z nich je sýr s bílou plísní. Existují také měkké sýry z červených kultur. U nich se během zrání kůra několikrát potírá slabým solným nálevem. Tak vzniká červená flora. Zrání trvá dva až tři týdny. Čerstvý sýr jako jediný nezraje. Prodává se přírodní, nebo ochucený různými bylinkami.

S počátkem domestikace nejprve koz, ovcí a skotu se zhruba před 12 000 lety začalo rozvíjet pastevectví a s ním došlo i k objevení sýra. Aby bylo možné dostupné množství mléka dlouhodobě uchovávat, vyvinuli lidé výrobu sýrů. Původně se mléko kysalo a sráželo v hliněných nádobách na ohni a působením slunečního světla. V nejlepším případě se z něj staly trvanlivé a skladovatelné potraviny. Archeologické důkazy jsou známy z Mezopotámie z doby před 7 000 lety, kde již tehdy existovaly sýrárny. Sýrárny v Řecku a Římské říši rozšířily umění výroby sýrů do Evropy.

Sýr je k dostání po celý rok.

Sýr je zdravý, ale přesto by se měl konzumovat s mírou. Obsahuje omega-3 mastné kyseliny, které jsou esenciální a životně důležité pro srdce a krevní oběh. Tělo si neumí tyto látky samo vyrobit, proto mu musí být dodávány ze stravy. Zvláště bohaté na tyto důležité mastné kyseliny jsou sýry Bergkäse a Heumilchkäse. Druhy sýrů jako camembert a sýr s modrou plísní mají vysokou koncentraci vitaminu A, který napomáhá metabolismu, růstu a zlepšuje zrak. Parmezán, camembert a roquefort obsahují hodně vitaminu B2. Každý sýr je bohatý na vápník.