Šalvěj: jemné listy, silný účinek

Šalvěj patří do čeledi hluchavkovitých a roste jako stálezelený keř dosahující výšky 50 až 90 centimetrů. Listy jsou úzké a lehce chlupaté. Po celém světě roste asi 850 až 900 různých druhů šalvěje. Díky tomu je šalvěj druhově nejbohatším rodem krytosemenných rostlin. Pravá šalvěj se již od starověku používá jako léčivá rostlina. Účinné jsou éterické oleje a třísloviny. Jiné druhy šalvěje slouží jen jako ozdobné rostliny.

Šalvěj byla zmiňována již ve starověku a byla známá jako koření a léčivá rostlina. Pochází ze Středomoří a v 8. století ji v Evropě zavedli mniši, nejprve v klášterních zahradách. Šalvěj je rozšířená zejména v Dalmácii, Albánii a Makedonii. Má stovky druhů, které jsou zastoupené po celém světě.

Šalvěj je důležitou součástí zejména středomořských pokrmů. Jedním známým příkladem je saltimbocca: telecí řízek, který se peče se syrovou šunkou a čerstvou šalvějí a polévá se bílým vínem.  Kořenicí síla šalvěje je velmi silná, proto by se měla používat jen opatrně. Ne všichni také ocení její stahující účinek a hořkou chuť. Má však příznivý vliv na trávení, takže se dobře hodí k tučným jídlům. Skvěle se hodí především ke zvěřině, drůbeži a sýrům.

Takto se šalvěj uchovává nejlépe

Listy šalvěje je možné usušit a použít na čaj. Čerstvé listy lze skladovat v sáčku v přihrádce na zeleninu v chladničce při teplotě 4 °C po dobu až dvou týdnů. Další možností je uchovávání čerstvých listů nebo výhonků ve vlhké utěrce v chladničce. Nebo je možné také jednoduše dát čerstvý výhonek do sklenice s vodou.

Latinský název šalvěje zní salvia, což je odvozeno z latinského salvare – léčit, popř. salvus – zdravý. Léčivá rostlina šalvěj má protizánětlivý a antiperspirační účinek. Listy se používají jako čaj při onemocnění krku a hltanu. Například kloktání šalvějovým čajem údajně odstraňuje většinu bakterií v krku. Kromě toho se šalvěji přičítají antioxidační a antimikrobiální vlastnosti. Účinnými látkami v listech šalvěje jsou éterické oleje, třísloviny, hořké látky a flavonoidy.