Chřest: ušlechtilá královská zelenina

Chřest, jehož vědecký název zní Asparagus officinalis, je víceletá bylina. Jeho oddenek přezimuje asi 35 cm hluboko v půdě. Na jaře z něj vyraší několik výhonků, které se pak nazývají chřest. Z biologického hlediska je chřest výhonek stonku rostliny chřestu, který je zapíchnutý asi 20 cm hluboko. Pěstitelé chřestu dokonce svá pole vyhřívají, aby sezónu chřestu uměle prodloužili.

Jak poznáte čerstvý chřest

S chřestem se musí nakládat opatrně, protože je velice citlivý na otlaky. Čerstvý chřest se ale pozná velice snadno. Pokud se dva chřestové výhonky třou o sebe, v čerstvém stavu vržou. Řezná plocha nesmí být vyschlá. Slupka má krásný lesk. Hlavička je šťavnatá, uzavřená a nepoškozená. Stonky by neměly být duté. Rovnoměrný růst je jedním z kritérií dobré kvality. Pro prodej chřestu existují různé obchodní třídy, do kterých se tato zelenina zařazuje.

Chřest pochází z Evropy, Přední Asie a severní Afriky. 

Před konzumací se musí chřest oloupat. U zelených druhů stačí oloupat spodní část. Chřest se vaří asi 15 minut v horké vodě. Ze slupek je možné připravit chřestovou polévku. Tato zelenina je vhodnou přílohou k bramborám, šunce a omáčce. Chřest chutná jako krémová polévka, salát a v koláči quiche. Je to zelenina, která se hodí jak k masu, tak k rybě a je možné ji zapékat se sýrem.

Jak se chřest správně uchovává

Zelenina by se měla spotřebovat rychle, ale čerstvý chřest lze skladovat až do zpracování. Neoloupanou zeleninu zabalte do vlhké utěrky, abyste ji ochránili, a uložte ji do chladničky. Kdo by chtěl chřest zmrazit, měl by stonky nejprve oloupat. Mimo sezónu je chřest k dostání také ve sklenici.

Tuto zeleninu tvoří z více než 90 procent voda a je tak velice nízkokalorická. Obsahuje asparagin, draslík a sirné látky. Chřest má odvodňující účinek a nezaměnitelnou chuť. Vzhledem k obsahu purinů v chřestu by lidé trpící onemocněním ledvin měli tuto zeleninu jíst jen málo.