Průvodce dalekohledy
Dalekohled umožňuje přibližovat vzdálené objekty a přesně je pozorovat. Tato praktická pomůcka se většinou používá v přírodě, kde slouží k pozorování flóry a fauny. Pro nanejvýš ideální sledování hrají kromě optického zvětšení dalekohledu roli i další faktory, které podrobně popisujeme v tomto průvodci.
1. Důležité vlastnosti dalekohledů
Dalekohledy jsou k dispozici v mnoha provedeních. Výběr sahá od modelů, které jsou určené pro zcela konkrétní světelné podmínky, až po praktické a všestranné přístroje pro téměř jakoukoli situaci. Nejdříve je důležité seznámit se s nejdůležitějšími díly, které jsou rozhodující pro kvalitu obrazu:
Součásti dalekohledu
- Okulár, který převádí zvětšený obraz až k oku.
- Dioptrická korekce slouží pro zaostření obrazu.
- Teprve objektiv umožňuje zvětšení.
1.1 Zvětšení a průměr objektivu
Obě hodnoty jsou vyznačené na dalekohledu a podávají informace o vlastním zvětšení a průměru objektivu.
Příklad: Pokud jsou na dalekohledu uvedeny hodnoty 10×40, pak se jedná o desetinásobné zvětšení a průměr objektivu 40 milimetrů. Tyto hodnoty představují ideální kompromis zvětšení a kvalitního, kontrastního obrazu s dostatečným jasem. Dalekohledy s desetinásobným zvětšením a průměrem 40 milimetrů jsou proto vhodné pro začátečníky.
Efekt zvětšení standardních dalekohledů se většinou pohybuje v rozmezí od pětinásobného až po zhruba padesátinásobné zvětšení. Mějte na paměti, že světelná propustnost a s tím spojený jas se s rostoucím průměrem objektivu zvyšuje.
Zde uvedená hodnota 10×42 znamená desetinásobné zvetšení a průměr objektivu 42 milimetrů.
1.2 Koeficient stmívání (světelná propustnost)
Výstupní zornice, neboli výstupní pupily, mají většinou poměrně velký průměr a zachycují více světla.
Tato vlastnost informuje o jasu zorného pole a viditelnosti detailů při špatných světelných podmínkách.
V tomto případě platí: Čím větší průměr objektivu, tím lepší koeficient stmívání či stmívací faktor. Velikost výstupních pupil působí také na světelnou propustnost. Se stoupajícím průměrem může objektivem procházet více světla.
Pokud je koeficient stmívání nízký, resp. světelná propustnost malá, hodí se dalekohled v prvé řadě pro používání přes den v případě opravdu dobrých světelných podmínek. Pokud by se měl používat při stmívání nebo za špatných světelných podmínek, měli byste dbát na koeficient stmívání. Pokud je hodnota 20,5, je možné pomocí něj dobře rozpoznat objekt při stmívání ve vzdálenosti 205 metrů.
1.3 Zorné pole
Má přímou souvislost se zvětšením. Čím vyšší zvětšení, tím menší zorné pole. Ostatní faktory, které ovlivňují zorné pole, jsou průměr objektivu a konstrukce dalekohledu. Zorné pole se zpravidla uvádí následovně: 118 m/1000 m. To znamená, že na vzdálenost jednoho kilometru je dalekohledem viditelný výřez o šířce 118 metrů.
1.4 Hmotnost
Hmotnost závisí rovněž na zvětšení. Příliš výrazné zvětšení vyžaduje tlustší a těžší skla než dalekohled s poměrně nevýrazným zvětšením.
Mějte na paměti, že plynulé ovládání dalekohledu je se zvyšující se hmotností náročnější, což vede k roztřesenému obrazu. Proto u těžších modelů doporučujeme používání stativu.
2. Oblasti používání dalekohledů
Vzhledem k tomu, že dalekohledy se používají pro různé oblasti, liší se analogicky i požadavky na pomůcky pro sledování dalekohledem. Na základě následujících příkladů objasníme, na co byste podle účelu používání měli dávat pozor.
2.1 Pro lov
Při lovu se dalekohledy používají v různých denních dobách, kdy nejsou vždy dokonalé světelné podmínky, jasné a přehledné vidění je však nezbytné – například za šera nebo v noci. K tomu je potřeba výkonný model a také funkce nočního vidění. Lovecké dalekohledy se často označují také jako noční dalekohled nebo univerzální dalekohled, čímž se se dává najevo, že příslušný model umožňuje dobré vidění i za špatných světelných podmínek.
Vzhledem k tomu, že dalekohledy se od sebe značně liší co do světelné propustnosti, doporučuje se vzít si s sebou na lov několik modelů vhodné pro různé světelné podmínky: denní dalekohled, soumrakový dalekohled a noční dalekohled.
2.2 Pro pozorování ptáků
Ptáky lze pozorovat nejen v lůně přírody, ale také doma na zahradě. Již prostředí, ve kterém dalekohled používáte, hraje důležitou roli, protože lze odtud odvodit požadované zvětšení. Pro zahradu splňují svůj účel již tenká, kompaktní a lehká skla, protože v tomto prostředí panují jen krátké vzdálenosti mezi pozorovatelem a ptákem. Jiná situace panuje v případě lesů nebo na loukách. Zde je zpravidla potřeba překlenout větší vzdálenosti, a proto jsou dalekohledy se zvětšením 7× nebo 8× vhodným kompromisem mezi efektem zvětšením a nízkou hmotností.
Alternativně lze pro sledování ptáků používat také přístroje s funkcí zoomu, u kterých lze zvětšení nastavit variabilně.
2.3 Pro sledování hvězdné oblohy
Kromě standardního teleskopu se pro sledování hvězdné oblohy hodí speciální astronomické dalekohledy. Oproti teleskopu mají tu výhodu, že jsou výjimečně přenosné a lehké.
Pro astronomické účely se hodí dalekohledy s hodnotami 10×50. Ty zvětšují zorné pole o desetinásobný koeficient a vykazují poměrně velký průměr objektivu. V případně výrazného zvětšení je používání stativu nepostradatelné, protože pomůcky pro sledování podmíněné vysokou hmotností negativně ovlivňují manipulaci.
2.4 Námořní dalekohledy
Na člunech a lodích jsou dalekohledy standardní součástí vybavení a slouží k orientaci na moři. Dalekohledy používané k tomuto účelu by se měly přizpůsobit podmínkám na moři. Sem patří především vodotěsnost modelu. Námořní dalekohledy mají pryžová těsnění a dusíkovou výplň, která zabraňuje pronikání vody a vlhkosti. Některé varianty mají navíc schopnost plavat, a lze je případně snadno z vody vylovit, pokud spadnou přes palubu.
3. Dalekohledy s funkcí zoomu
Kromě běžně dostupných dalekohledů s fixním přiblížením jsou v nabídce také modely s funkcí zoomu. U těchto variant se udává hodnota přiblížení „od – do“. V tomto případě lze stupňovitě nastavit zorné pole.
Nevýhodou takového modelu je však výsledný obraz. Ten z důvodu případné neostrosti a snížené viditelnosti nedokáže držet krok se standardním dalekohledem. Důvod spočívá v konstrukci:
Pro zoom je potřeba okuláry ovládat asynchronně, což lze z technického hlediska velmi těžko realizovat. Zabudovaná technika je spojená s vysokými pořizovacími náklady, které většinou několikanásobně překračují běžné dalekohledy.
Mějte však na paměti, že funkce zoomu bez stativu nemá žádnou přidanou hodnotu, protože obraz je při enormním přiblížení bez opory příliš silně roztřesený.
4. Stativy pro dalekohledy
Jak již bylo zmíněno, představuje stativ v mnoha případech praktickou pomůcku při manipulaci s dalekohledy. Obecně dává tento typ používání smysl od koeficientu přiblížení více než 10, protože tyto dalekohledy jsou příliš objemné a těžkopádné. Navíc je obtížné zajistit při silném přiblížení klidný obraz bez třesu.
Můžete vybírat mezi různými modely, jako je klasický tripod, okenní stativ nebo monopod. Pro každou potřebu je tedy k dispozici vhodný podstavec.
Na ten můžete dalekohled umístit pomocí vhodného adaptéru, který umožňuje flexibilní vyrovnání dalekohledu.
Výškově nastavitelný tripod
Adaptér pro upevnění dalekohledu ke stativu
5. Často kladené otázky
Co je třeba zohlednit při nákupu dalekohledu?
Mezi důležité hodnoty patří koeficient zvětšení a průměr objektivu. Ty jsou na dalekohledu uvedené například takto: 10×40. První hodnota udává zvětšení, druhá průměr objektivu. Průměr je určující pro jas zorného pole: čím větší průměr, tím více světla lze zachytit, což má pak kladný vliv na kvalitu obrazu.
Jaké další funkce by měl dalekohled mít?
Především pro použití na vodě nebo ve vlhkém prostředí by příslušný model měl mít ochranu proti vodě, aby dovnitř nemohla proniknout vlhkost. Některé modely dokážou navíc plavat na hladině a mají zabudovaný kompas.
Co jsou dalekohledy s funkcí zoomu?
Na rozdíl od standardních dalekohledů disponují tyto varianty variabilně nastavitelným zvětšením, který umožňuje libovolné zvětšení zorného pole. Podmínkou je však komplexní technika, jejíž výsledek předčí kvalitu obrazu standardních dalekohledů.