Pramáti všech pšenic... Jednozrnka je nejstarším domestifikovaným druhem pšenice, pěstovali ji již lidé v mladší době kamenné. Nikdy nebyla šlechtěna a zachovala si tak pro člověka příznivé složení. Náš organismus si na trávení těchto prastarých nepřešlechtěných plodin zvykal po mnoho tisíc let a umí je dokonale využít. Od moderní šlechtěné pšenice se liší tím, že má nižší množství i strukturu lepku a je výživnější.
Oproti pšenice je zrno měkčí a vláčnější, chuť je nasládlá oříšková. Uvařenou jednozrnku si vychutnáte v salátu nebo v italské polévce minestrone i jako součást rizota. Uvařené zrno, celé nebo namleté, můžete přidat do pomazánek i nákypů.
Jednozrnku můžete zpracovat také mletím - na mouku nebo na krupici. Mouku potom používejte v poměru 1:2 spolu s ostatními moukami - pro zvýšení nutriční hodnoty pečených jídel - a pro záruku dobrého výsledku.

Skladujte při teplotě do 25 °C a relativní vlhkosti do 75 %.