Divizna obecná květ 20g

• Divizna velkokvětá květ (Český text na obalech)

Složení: Verbasci flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: . Droga obsahuje saponiny, třísloviny, flavonoidy, stopy éterického oleje, mastné substance a karbohydráty. Obsahuje hlavně slizovité látky, malé množství silice a cukry. Za květu obsah kolísá. Droga musí obsahovat předepsané množství saponinů, kterých při špatném uskladnění za vlhka v prvých třech měsících znatelně ubývá. Diviznový květ je ideální drogou do směsí s dalšími saponinovými drogami jako list jitrocele, květ petrklíče nebo kořen lékořice, a jednak s bylinnými antiseptiky jako yzop, tymián, mateřídouška, dobromysl, bazalka a majoránka.
Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, luhovat 10 min popíjet 3 x denně.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , [email protected]
Země původu: Česká republika

• Divozel veľkokvetý kvet (Slovenský tesx na obaloch)

Zloženie: Verbasci flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje saponíny, triesloviny, flavonoidy, stopy éterického oleja, mastné substancie a karbohydráty. Obsahuje hlavne slizovité látky, malé množstvo silice a cukry. Za kvetu obsah kolíše. Droga musí obsahovať predpísané množstvo saponínov, ktorých pri zlom uskladnení za vlhka v prvých troch mesiacoch znateľne ubúda. Divozelový kvet je ideálny drogou do zmesí s ďalšími saponinovými drogami ako list skorocelu, kvet prvosienky alebo koreň sladkého drievka, a jednak s bylinnými antiseptikami ako yzop, tymián, materina dúška, pamajorán, bazalka a majorán.
Užívanie: 1 pol.lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, luhovať 10 min popíjať 3 x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích bylinyZDE:

Divizna velkokvětá: Synonyma:
Latinsky:Verbascum phlomoides (= obecná), Verbascum thapsiforme = velkokvětá (thapsus = malokvětá)
Česky: Divizna sápovitá, divizna obecná

Divizna velkokvětá: Droga:
Latinsky: Flos verbasci, Flos verbascorum, Flos thapsi barbati.
Česky: Květ divizny

Divizna velkokvětá: Názvy:
Lidové : svícen, Petrova hůl, svíce královská, psí ocas, kruželice, cisárska svieca, devina, dibizna, divoké korenie, huniak, královská svieca, kruželica, oranka, pánbožkova onučka, ovčí chvost, volský chvost, vousáč, volov chvost
Slovensky : divozel veľkokvetý, divozel sápovitý
Německy : e Grossblutige Königskerze, grossblumige Königskerze, Windblumen-Königskerze, Königskerzenblüten
Rusky : korovjak tapsovidnyj, korovjak šerstistyj
Anglicky : Mullein
Polsky : dziewanna kulnerowata, dziewanna wielkokwiatowa

Chemické složení:Květní droga obsahuje mimo ubikvitárních látek terapeuticky účinné saponiny (kyselé saponiny a sapogenin), sliz (asi 3%), tříslovinu, žlutá barviva-flavonové glykozidy (hesperidin, krocetin, xantofyly), tuk, stopy silice, hořčiny a sacharidy (např. asi 11% invertního cukru). List obsahuje hlavně saponiny, slizy, hořčiny a silici. Semena divizny malokvěté - Verbascum thapsus L. obsahuje značné množství mastného polovysýchavého oleje. Drogy divizny malokvěté obsahují i hořké glykosidy, včetně akubinu.

Vnitřní užití:
Čaj z divizny se musí velmi pečlivě scedit, protože jemné chloupky projdou i velmi hustým sítkem a nepříjemně dráždí sliznici úst i hltanu. Proto doporučujeme používat textil nebo papíropvý filtr.
Květ se připravuje běžně jako nálev, ale lepší je macerace za studena. Podáváme vícekrát denně.
Diviznový květ je ideální drogou do směsí. V nejobvyklejší průduškové indikaci jej kombinujeme jednak s dalšími saponinovými drogami jako list jitrocele, květ petrklíče nebo kořen lékořice, jednak s bylinnými antiseptiky jako yzop, tymián, mateřídouška, dobromysl, bazalka a majoránka. Přidáváme také slizovité drogy jako proskurník, sléz a podběl i drogy s obsahem křemičitanů jako nať konopičky nebo nať truskavce.

Jednotlivá dávka drogy ve formě macerátu je 1,5 g a to vícekrát denně.

Na přípravu záparu se používá jednotlivá dávka 3 g, nebo v praxi častěji 2 kávové lžičky drogy na šálek vody: v průběhu dne se vypijí 2-3 šálky.
Čaj připravený z divizny přecedíme přes hadřík. Drobounké háčky totiž dráždí ke kašli. Zpravidla diviznu kombinujeme se šípky, takže musíme čaj přecedit v každém případě.
Nebo:
Připravuje se zápar z plné lžičky na 0,5 l horké vody nebo mléka (pije se horké, denně 1 l, děti 0,5 l, sladí se medem).
Nebo:
Lidově se z květů připravuje 4% zápar (1,5 dl 2-4x denně).
Nebo:
Jednotlivá dávka drogy ve formě záparu je 1,5 g a to vícekrát denně.

Na odvar se dává 10 g květů na šálek.
Nebo:
Jednotlivá dávka drogy ve formě odvaru je 1,5 g a to vícekrát denně.
Nebo:
Z listů se připravuje 4% odvar, který pomáhá při kolikách, průjmech, zánětech apod.
Nebo:
Listy divizny se v lidovém lékařství užívají proti průjmům. Prostředek se připraví tak, že hrst sušených nebo čerstvých listů se svaří v 1/5 l vody a horký odvar se vypije.

Zevní užití:
Listy se užívají takřka výhradě k obkladům.

Odvar z 10 g květů na šálek se užívá jako kloktadlo při krčních chorobách.

Diviznový olej se připravuje z čerstvě nasbíraných květů (červenec-srpen). Po 14 dnech naložení v oleji na slunném místě zahřát ve vodní lázni - vylisovat 2x - opakovat jako u koprového oleje.

Lze zaměnit s:Příbuzné druhy rodu Verbascum L. (u nás asi 10), mají květní koruny většinou menší, případně fialově ochlupené tyčinky. V droze se nesmí nacházet.

Popis:Divizna velkokvětá je dvouletá bylina vysoká asi 100-200 cm. V prvním roce vytváří přízemní růžici listů, v druhém vyroste mohutný stonek. Celá rostlina je žlutě plstnatě ochlupená. Plstnatý stonek nese střídavé, dokonale sbíhavé, vejcovité špičaté listy a velké, mírně souměrné citronově žluté květy s talířovitou korunou uspořádané v koncovém střapci. Jejich průměr je 35-40 mm. Kvete v črvenci-září. Plody jsou tobolky. Divizna sápovitá (V. thapsiforme) je velká pouze 50-150 cm. Liší se hlavně krátce sbíhavými až nesbíhavými listy horními stonkovými listy. Přízemní listy jsou zřetelně stopkaté. Oba druhy se často kříží, pro sběr jsou vhodné oba druhy.

Místo výskytu:Divizna velkokvětá roste na kamenitých stráních, lesních mýtinkách, ve vinicích, na ruderálních stanovištích a u cest. Divizna sápovitá roste s maximem výskytu na teplých pahorkatinách. Typická stanoviště jsou na slunných vrcholcích, skalních stráních, štěrkovištích a březích vodních toků.

Pěstování:
Obecně: K farmaceutickým účelům se pěstuje hlavně divizna velkokvětá. Divizna je dvouletá, proto první rok vyrostou pouze přízemní listová růžice, které ve druhém roce vyženou mohutný květní stvol. Na něm postupně rozkvétají velké žluté květy.

Odrůdy:"Zlatá".

Poloha, podnebí, půda:Divizna je rostlina velmi skromná, půdu si nevybírá. Spokojí se s půdou velmi chudou. Vyžaduje však hojnost slunce a půdu poměrně sušší, lehkou, hlinitopísčitou, s dostatkem vápna a spodní vody. Dává přednost polohám chráněným před větry. V polohách s holomrazy je třeba sazenice přikrýt vrstvou chvojí. Skutečnost, že roste na mezích a stráních, svádí k domněnce, že jí vyhovuje každá, i slabá půda. Dobré výnosy kvalitní drogy však dává jen v dobrých půdních podmínkách. Bylo pozorováno, že na půdách vyhnojených proleželým kompostem jsou rostliny mohutné a více rozvětvené s více květy.

Výsev semen:Diviznu můžeme pěstovat z přímého výsevu, ale v tom případě zabírá dva roky záhon či vybrané místo. Semeno vyséváme na jaře hodně řídce do řádků. Tvrdí se, že největší úrodu divizna dává z přímého výsevu. Pro přímý výsev na plochu 1 aru potřebujeme asi 30 g semen. Semena vyklící po 14 dnech při teplotě 18-30°C. Výsev provádíme koncem května nebo i později v červnu na utužený povrch půdy. Je vhodné, aby se rostliny v prvním roce moc nevivinuly, protože menší rostliny lépe přezimují a nejsou tak napadány plísní jako velké. Po vzejití se sazenice jednotí do sponu 45x60 cm.

Předpěstování:Aby divizna nezabírala dva roky místo na pozemku, většinou se sazenice předpěstovávají ve studeném pařeništi nebo venku na menším, dobře upraveném záhonu. Drobné semeno vyséváme do řádků v červnu-srpnu (ve středních polohách již v květnu) na urovnaný povrch země a trochu je zatlačíme prkénkem do země (divizna klíčí jen na světle). Zem udržujeme mírně vlhkou, při úpalu ji zastiňujeme. Rostliny delší dobu klíčí, ale potom rychle rostou. Čím dříve vysejeme, tím silnější sazenice budeme mít na podzim. Po vzejití rostliny jednotíme na vzdálenost 10 cm. Na předpěstování sazenic se vysévá na 1 ar od května do června 5-10 g (2-6 g) semen na povrch půdy.. Osivo má normu ČSN 46 2065, I. tř. má klíčivost 80%. HTS 0,20-0,95 g. V 1 g je 7 700-8 100 semen, podle sklizňového roku. Klíčivost si semeno posržuje 2-3 roky.

Výsadba:Vyklíčené a zesílené sazenice vysadíme na připravené pole, jímž může být jakákoli stráň, kde by jiná kultura nebyla možná. Volíme řídký spon, 60x70 cm (40x60 apod.), abychom mohli rostliny ošetřovat a při sklizni procházet mezi řádky. Vyspělé sazenice (s nejméně 4 pravými listy) vysazujeme v září nebo nejpozději do první poloviny října, aby do příchodu silnějších mrazů dobře zakořenily. Pokud to na podzim nestihneme, musíme sazenice vysadit co nejdříve na jaře. Musíme však počítat s menším výnosem. Vysazování je nejlépe provádět před deštěm. Je-li sucho, je třeba důkladně zalít. Při podzimní výsadbě na jaře nahradíme vymrzlé sazenice novými. Doporučuje se také záhonovitá výsadba, tj. 4 řádky sázíme, 5. řádek je cestička. Na ar počítáme s 400 až 500 sazenicemi. Divizna snáší i kamenitou půdu, avšak dosahuje tam nižší vzrůst a dává menší výnos květů. V dobré půdě se rozrůstá i do šířky, takže volíme vzdálenost jednotlivých rostlin od sebe nejméně 80 cm, lépe však 1 m. Sazenice můžeme vysadit i brzy na jaře. Přitom musíme dbát, aby jamka pro sazenici byla dostatečně hluboká, protože silný, kůlovitý kořen divizny se musí zasadit do půdy svisle, jinak se vzrůst rostliny silně zpomalí.

Pěstování:Při pěstování nepotřebuje zvláštní péči. Divizna vysetá přímo na pole se po vzejití se protrhá tak, aby mezi rostlinami byly mezery asi 25 cm. První rok vytvoří rostlina jen růžici přízemních listů a přezimuje. Druhý rok vyžene lodyhu a kvete. Výnos je podstatně vyšší, ale sklizeň z velmi dlouhých květních stvolů bývá trochu obtížnější. Při předpěstování vyrostou stvoly tak vysoké, že pohodlně dosáhneme při sklizni květů až na vrchol. Nabízí se však jedna možnost, sestřihnout druhý rok na začátku léta hlavní stvol asi 40 cm nad zemí. Rostlina potom vyžene několik vedlejších, na něž dobře dosáhneme a zvětší se také výnosy. Pro svou výšku až 1,5 m se divizny velmi dobře hodí jako mezikultura mezi zeleninu, řepu, brambory aj, kam můžeme jednoroční diviznové růžice vysazovat. Je možno vysít diviznové semeno také přímo na pole přimíšené k některým jednoletým rostlinám, jako je koriandr, hořčice i jařiny. V době, kdy se jednoleté krycí rostliny sklidí, vyklíčí a rozrostou se diviznové rostlinky a zůstávají na stanovišti pro příští rok. Během vegetace několikrát prokopáváme, protože provzdušňování kořenů divizně velmi prospívá. Vegetační doba je 20-28 týdnů.

Hnojení:Diviznu nikdy nehnojíme čerstvým hnojem. Výhodnější je starý kompost 40 t na 1 ha. Při hnojení strojenými hnojivy se užívá na plochu 1 aru 0,5-1 kg síranu amonného, 2-2,5 kg fosforečného hnojiva a 2-2,5 kg draselné soli.

Ochrana rostlin:Nejčastějším onemocněním je mozaika divizny. Choroba je způsobena virem a roznáší se nářadím, mechanickým poškozením z nakažených rostlin na zdravé. Charakteristické jsou mozaikovité, skvrnité listové čepele, rostlinky jsou zakrnělé, květenství malíá. Při zjištění nákazy napadenou rostlinu ihned odstraníme z kultury, nedáváme ji však na kompost. Padlí (Erysiphe verbasci Jacz.) se vyskytuje na divizně ve vlhkých letech, je to parazit. Když se vyskytne v prvním roce, rostlinky při silném výskytu usýchají, silně napadené v zimě vymrzají. Proti padlí postřikujeme přípravky 0,1% Fundazol (Benlate) nebo 0,1% Karathane FN 57. Ochranná lhůta je u obou 14 dnů. Sáním poškozuje rostliny pidikřísek polní (Eupteryx atropuncetata Goeze). Dále mšice (Cerosipha verbasci Schrk.) poškozuje rostliny sáním na spodních listech. Přenáší virózy. Kukléřka diviznová (Cuculia verbasci L.) vykusuje velké otvory v listech.(83). Makadlovka (Nothris verbascellae Hüoub.) poškozuje v pozdním létě a na podzim srdéčko rostliny. Listy jsou okousány na okraji a jsou znečistěny mazlavými výkaly housenek. Po přezimování v březnu až dubnu okusují listy a pokračují v žíru. Ochrana přad klopuškami, pidikřísky a mšicemi - postřikujeme přípravky Phosdrin 0,2%, Nogos 50 EC 0,3%, ochranná lhůta u obou je 7 dnů. Proti kukléřce diviznové a makadlovce postřikujeme Metationem E 50 0,2%, ochranná lhůta 14 dnů. Dodržujeme předpisy pro práci s jedy.

Jakostní norma drogy: ON 86 6214

Semenářství:Diviznu vyséváme koncem dubna do truhlíčků, do skleníku nebo pařeniště. Vyséváme velmi řídce (při hustém výsevu rostlinky po vzejití padají). Přepichujeme je na 3x3 cm, nebo je lze přepichovat přímo do předem připravených rašelinocelul=ozových květináčů. Takto přepíchané rostlinky dáváme do pařenišť (teplých), která na noc přikrýváme rohožemi. Podle potřeby zaléváme a vzduchujeme. Sazenice před výsadbou otužujeme, 5-7 dnů sundáváme na den okna. Vysazujeme na pozemek do sponu 60x60 nebo 60x70 cm. To proto, abychom získali mohutné matečné rostliny. V prvním roce naroste přízemní růžice, druhým rokem vytváří rostlina semeno. Sklízíme tak, že vršky sazenic (asi 1/3) odstraňujeme, další 2/3 mají již semeno vyzrálé - je velmi jemné (hnědé). Semenice odřezáváme srpem (pozor na úraz při žnutí) a dáváme do papírových pytlů. Sklizené semenice ještě v tomto dnu dáváme na sýpku. Nejlépe na papíry, kde je průvan, vrstva 30-40 cm načechraných semenic. Každý den musíme semenice obracet vidlemi. Pozor na oči, je třeba si brát brýle. Někdy semeno vyletí a je velmi nepříjemné, když se dostane do oka - řeže. Během 14 dnů semeno doschne. Vymlátíme je na mlátičce nebo na parcelním kombajnu OSEVAN. Při mlácení je třeba volit malá kulatá síta a seřídit otáčky u stroje. Po výmlatu osivo vyfoukáme a rozložíme na papíry ve 3-4 cm vrstvě a asi 7 dnů osivo obracíme. Pak osivo na sítech "stočíme" a odstraníme úlomky. Vyčistěné semeno dáváme do plátěných pytlíků, které dáme do regálu do suché místnosti. Pak se vzorkuje, každý semenný porost musí být přihlášen a ÚKZÚZ musí v průběhu vegetace provádět přehlídky. Na porost vydá ÚKZÚZ osvědčení o uznání porostu.

Výnosy:Výnos je 4-10 kg drogy z aru. Pramen 83. uvádí výnosy 8-14 (až 20) kg z 1 aru.

Doba sběru + sbíraná část:Předmětem sběru je květ, který se sbírá každý den celé léto (červen-září), protože svazečky květů se rozvíjejí postupně. Sbírají se pouze jasně žluté květní koruny bez plstnatého kalicha a to ručním otrháváním za suchého počasí, nejlépe v dopoledních hodinách kolem 9. hodiny ranní, když už není rosa. Materiál je velmi citlivý na stlačení a zapaření. Proto sbíráme květ do košíků, aniž květy stlačíme. Květy se nesmí pomačkat. Nesbíráme květy ještě nerozvité a hlavně nesbíráme květy spadlé na zem, protože při sušení hnědnou a černají. Při sklizni květů dáváme pozor na bodnutí včelou. Květy kvetou pouze jeden den, ráno za svítání jsou již plně rozvité a odpoledne opadávají. Je-li skutečně pěkné počasí, je možno je trhat od časného rána (jinak od 10. hodin), po oschnutí rosy, až do odpoledne. Jeden sběrač nasbírá za den asi 10 kg květních korun - tj. asi 1 kg drogy. Lidově se sbírá i list, někdy i kořen. Listy (Folium verbasci) se sbírají pouze zdravé, nepoškozené, v době květu.

Zpracování + uchovávání:Květ sušíme co nejrychleji, jednotlivě rozložený, každý sběr zvlášť (protože by stále přijímal vlhkost z nové drogy), na prudkém slunci nebo umělým teplem (max. teplota 40°C). Je také možno nechat květ na půdě ve stínu zavadnout a potom dosušit zprudka na slunci nebo umělým teplem. Materiál by se měl dokonale usušit za jeden den (týž den, kdy byl natrhán). Bez umělého vyššího tepla do 40°C těžko dosáhneme úspěchu. Jen ve velmi slunečných, teplých letních dnech můžeme květy divizny dobře usušit na půdě. V tom případě je musíme rozložit v jedné vrstvě (na 1m2 plochy by se nemělo rozložit více než 1 kg čerstvých květů) na síta a zajistit provětrávání. V menším množství je sušíme při nastavení na co možná nejmenší stupeň v otevřené troubě. Ve velkém sušíme v sušárně při teplotě do 30°C ve vrstvě 2-4 cm. Květy musí být sušeny opatrně, protože snadno ztrácejí přírodní žlutou barvu, při nedokonalém sušení zhnědnou a jsou k nepotřebě (ztratí účinek). Dokonale usušené květy můžeme mezi prsty snadno rozdrtit na prach a v sáčku chrastí. Droga je silně hydroskopická, přijímá snadno vlhkost z ovzduší, plesniví a proto ji musíme dobře uskladnit, nejlépe ve sklenicích s těsným uzávěrem. Drogu skladujeme ve tmě. Pro přepravu do sběrny dostaneme speciální pytle. Poměr seschnutí je asi 5-8:1. Květy je možno po důkladném vysušení skladovat také v nahřátých a pak neprodyšně uzavřených igelitových sáčcích, v drobném nejlépe v předehřátých plechovkách, které dobře zavřeme a kolem závěru ještě přelepíme leukoplastí, případně v bednách s nehašeným vápnem na dně (vápno musí být odděleno od drogy). List se suší rychle (na prohřátých půdách).

Vlastnosti drogy:Droga je velmi citlivá na vlhko a světlo. Sušená droga má medový pach a chutná sliznatě nasládle. Čerstvé květy nevoní příjemně.