Průvodce svěráky

Svěrák je nepostradatelným nástrojem každého domácího řemeslníka či kutila. Obrobky, upnuté ve svěráku, lze bezpečně a precizně opracovávat. To platí nejen pro těžké kusy z kovu nebo dřeva – také práce s menšími a lehčími materiály je při použití svěráku velmi snadná. Proto existují v závislosti na oblasti použití různé modely svěráků. V tomto průvodci se dozvíte o různých typech a o tom, jak vybrat ten správný svěrák pro vaše účely využití.

1. Všeobecné informace

Svěrák je nástroj, který se používá k upevnění obrobků při opracování. Na rozdíl od truhlářských svorek se svěráky obvykle připevňují k ponku, dílenskému stolu nebo jiné pracovní ploše, a proto je nelze tak snadno přemísťovat. Některé modely jsou namontovány napevno a jsou příliš těžké pro instalaci střídavě na více místech. Jiné svěráky jsou naopak lehčí a jsou určeny pro práci s menšími obrobky. Než vám představíme jednotlivé modely svěráků, ukážeme vám nejprve jednotlivé součásti svěráku.

1.1 Součásti svěráku

Svěráky se liší svým provedením i oblastí použití. Některé součásti jsou však společné všem svěrákům.

Výměnné čelisti svěráku lze v případě poškození bez problémů vyměnit.

• Nejdůležitějšími jednotlivými díly jsou upínací čelisti, známé také jako svěrací čelisti. Pár čelistí se obvykle skládá z pohyblivé přední čelisti a pevné zadní čelisti.
• Většina moderních svěráků má také výměnné čelisti, známé také jako ochranné čelisti, které se připevňují na upínací čelisti. Některé ochranné čelisti mají magnety, jiné se připevňují pomocí šroubů.

Tento svěrák je vybaven kovadlinkou.

• Čelisti jsou navzájem spojeny pomocí závitového vřetena. To se otáčí pomocí kliky a v závislosti na směru otáčení posouvá čelisti k sobě nebo od sebe. Tímto způsobem lze obrobek upnout nebo uvolnit.
• Některé svěráky jsou vybaveny malou kovadlinkou, aby bylo možné na obrobky poklepávat kladivem nebo v nich uprostřed vytvořit prohlubeň.
• Některé svěráky, vybavené otočným stolkem, umožňují obrobkem otáčet v horizontální rovině.
• Složitější modely mají navíc také přídavný otočný prvek, který umožňuje otáčení upínacích čelistí ve vertikální rovině. Některé svěráky mají na spodní straně druhý pár upínacích čelistí, které jsou určeny pro práci s více specifickými obrobky, jako jsou například trubky. K nim se lze dostat otočením svěráku do svislé polohy a použít je přitom jako nástroj.

Materiál svěráků

Většina svěráků se vyrábí z kované oceli nebo litiny. Zatímco litinové svěráky se mohou při velmi vysokém zatížení rozlomit, jsou ocelové varianty poněkud dražší. Rozhodnutí pro jeden z těchto dvou typů svěráku tedy závisí také na materiálech, se kterými chcete pracovat, a na silách působících na obrobek během obrábění. Svěráky z oceli jsou vhodné v první řadě pro profesionály – pro většinu prací, jako je opracování dřeva nebo menších kovových dílů, postačí svěrák z litiny.

Tento svěrák je vyroben z litiny.

1.3 Typy svěráků

Různé typy svěráků se liší svou funkcí a oblastí použití.

Svěrák na láhve

Tradiční svěrák na láhve se používá především při kovářských pracích. Má nohu, která rozptyluje energii úderů do země. Kromě toho jsou čelisti uloženy tak, aby se při jejich otevírání měnil jejich úhel. Díky tomu lze bez problémů upínat i větší obrobky.

Paralelní svěrák

Klasický paralelní svěrák je dnes nejběžnějším typem konstrukce. Na rozdíl od svěráku na láhve jsou čelisti vedeny po kolejnici nebo tyči a svírají spolu vždy stejný úhel. Výhodou je, že síla působí na obrobek vždy stejnoměrně, a ten tak může být opracováván stabilně a bez poškození.

1.4 Vlastnosti svěráků

Kromě materiálu a typu svěráku hrají při výběru svěráku důležitou roli také jeho vlastnosti, jako je šířka upnutí, šířka čelistí, přesnost a vhodnost pro umístění na pracovní stůl.

• Šířka čelistí udává rozměry čelistí a poskytuje informaci o tom, jak pevně a stabilně lze obrobek ve svěráku upnout. Na šířce čelistí závisí také šířka upnutí a hloubka upnutí.

Šířka čelistí pro domácí použití by se měla pohybovat mezi 100 a 140 milimetry, zatímco profesionálové by měli používat svěráky s šířkou čelistí nejméně 140 až 200 milimetrů.

• Šířka upnutí označuje maximální vzdálenost mezi oběma upínacími čelistmi a určuje tak maximální možnou velikost upínaného obrobku.
• Naproti tomu hloubka upnutí představuje vzdálenost mezi horním a dolním okrajem upínacích čelistí. Tato hodnota udává, jak hluboko lze obrobek do svěráku zapustit.

Se šířkou čelistí 125 mm je tento svěrák vhodný především pro domácí použití.

• Jak kvalitně byl svěrák vyroben, poznáte podle toho, jakou vůli mají jednotlivé díly. Upínací čelisti, které nemají správné uložení a dovolují příliš velký pohyb, nedokážou bezpečně udržet obrobek na místě, a to ani při větší síle vyvinuté nástrojem. Proto byste měli dbát také na přesnost svěráku.
• Dalším kritériem při nákupu svěráku je tvrdost použitého materiálu. Udává se v jednotkách Rockwell (RC). Čím vyšší je tato hodnota, tím větší je tvrdost materiálu. Získáte tak informaci o tom, jaký materiál můžete se svěrákem zpracovávat, aniž by došlo ke ztrátě síly sevření obrobku nebo jeho poškození.

• Možnost otáčení svěráku může mít zásadní vliv na pracovní proces a může například výrazně zkrátit pracovní dobu. Úhel obrobku lze měnit a dosáhnout tak přesnějšího obrábění bez nutnosti dalšího uvolňování a opětovného upínání obrobku.
• Vhodnost svěráku pro upevnění na pracovní stůl poskytuje informace o tom, zda je možné svěrák namontovat na pracovní stůl a poté bez problémů provádět opracování obrobku. To je zaručeno, pokud je zadní upínací čelist umístěna nad okrajem pracovního stolu a obrobek může snadno dosáhnout svisle až k podlaze, aniž by se dotkl okraje pracovního stolu.

2. Modely svěráků

Kromě základního rozdělení na svěráky na láhve a paralelní svěráky lze nástroje rozdělit do kategorií také podle použití a modelu.

2.1 Dílenské svěráky

Klasický dílenský svěrák je paralelní svěrák vhodný pro montáž na pracovní stůl. Díky relativně velkým upínacím čelistem o průměru 120 až 200 mm lze na tomto stacionárním pevně namontovaném svěráku snadno opracovávat i větší obrobky.

2.2 Mini svěráky

Mini svěráky, nazývané také svěráky pro jemnou mechaniku, mají menší upínací čelisti a nižší vlastní hmotnost. Díky tomu se snadno přenášejí, nejsou však vhodné pro práci s velkými a těžkými obrobky. Na druhé straně jsou svěráky pro jemnou mechaniku velmi vhodné pro upevnění malých předmětů, se kterými pracují například elektronici, přesní mechanici, hodináři nebo modeláři. Některé modely mají navíc také otočný kulový kloub, který umožňuje opracovávat obrobek ze všech stran.

Mini svěráky jsou vhodné zejména pro jemné mechanické práce.

2.3 Strojní svěráky

Strojní svěráky jsou konstruovány k upevňování obrobků v obráběcích strojích. Díky kompaktnímu a plochému provedení je lze snadno integrovat do konstrukce obráběcího stroje. Svěrák se utahuje pomocí otočné rukojeti a bezpečně drží obrobek na místě, i když na něj působí větší síla stolních vrtaček nebo jiných obráběcích zařízení.

2.4 Přesné svěráky

Přesný svěrák, který je vzhledem k použité technologii známý také jako stahovací svěrák, je vhodný pro stejné oblasti použití jako strojní svěrák. Oba tyto svěráky se používají při práci s obráběcími stroji, přičemž přesný svěrák představuje další vývoj: Uvnitř pohyblivé čelisti je šroub se šestihrannou hlavou, který je ukotven v pouzdru. Po jeho dotažení je pohyblivá čelist zatlačena dolů a obrobek je pevně fixován. To zaručuje téměř dokonalou aretaci, která je nutná pro přesnou práci s frézkami a podobnými nástroji.

Stahovací svěrák představuje další technický pokrok ve vývoji strojního svěráku.

2.5 Ostatní druhy svěráků

Trubkové svěráky jsou určeny pro práci s trubkami a jinými kulatými obrobky. Čelisti jsou tvarovány tak, aby síla svěráku působila na obrobek rovnoměrně, a kulaté předměty tak mohly být bezpečně upevněny, aniž by došlo k jejich poškrábání nebo rozmáčknutí.

Pracovní stůl s kleštinou pro opracování obrobků ze dřeva.

Zvláštním případem je svěrák na hoblici, známý také jako kleština. I zde se tento nástroj používá k upínání předmětů, především však obrobků ze dřeva. Hoblice jsou standardně vybaveny dvěma takovými kleštinami. Obrobky přitom lze upínat nejen mezi čelisti kleštin. Gumové zarážky, které se nacházejí na pracovním stole a na kleštinách, slouží k udržení kusu dřeva na místě pro další zpracování. Zarážky lze na pracovním stole posunovat, aby bylo možné upínat i větší obrobky.

3. Čištění a údržba

Svěrák je jako robustní nástroj konstruován tak, aby dokázal odolat velkému zatížení bez poškození. Přesto potřebuje čištění a údržbu, aby byla zaručena jeho dlouhá životnost. Rez není to jediné, co může svěrák dlouhodobě poškodit; také kovové špony nebo dřevěné třísky mohou zhoršit provozuschopnost tohoto nástroje – například pokud dojde k znečištění vodicí lišty nebo vřetene.

K čištění svěráku budete potřebovat drátěný kartáč a vhodný hadřík, abyste mohli odstranit rez, zbytky mazacího tuku, špony a/nebo třísky. Chcete-li to provést důkladně, měli byste svěrák rozebrat a obnažit a vyčistit všechny pohyblivé části, zejména vřeteno. Poté je třeba vřeteno znovu namazat tukem, aby byla zajištěna bezproblémová funkce svěráku.

Strojní svěráky jsou vhodné pro práci s obráběcími stroji.

Pokud by došlo k nahromadění rzi na svěráku, můžete ji odstranit drátěným kartáčem. Svůj nástroj můžete zvenčí před další korozí ochránit tím, že jej následně znovu nalakujete.

4. Často kladené otázky

• Koupil jsem si svěrák na pracovní stůl. Kam je nejvhodnější jej připevnit?

  Svěrák na pracovní stůl je nejlepší připevnit na některý z rohů stolu tak, abyste měli dostatek prostoru pro práci s většími obrobky. Podle toho, zda jste levák/levačka nebo pravák/pavačka, byste se také měli rozhodnout pro vhodnou stranu: Pokud jste pravák/pravačka, je výhodné namontovat svěrák na levou stranu pracovního stolu, abyste na obrobek snadno dosáhli pravou rukou. U leváků/levaček je tomu naopak.

• Je nějaká možnost, jak pevně upnout choulostivý obrobek, aniž by došlo k jeho poškození?

  To, zda by mohl být obrobek svěrákem poškozen, závisí mimo jiné na stupni tvrdosti materiálu čelistí. Pokud pracujete se zvlášť choulostivými předměty, doporučujeme použít ochranné čelisti svěráku. Jsou mimo jiné k dispozici z materiálů, jako je hliník, plast, pryž nebo plsť, a při správném použití udrží obrobek na místě, aniž by ho poškodily.

• Jaký je rozdíl mezi paralelním svěrákem a svěrákem na láhve?

  Svěráky na láhve se používají především při kovářských pracích a mají nohu, která rozptyluje energii úderů do země. Kromě toho se při otevření svěráku mění úhel čelistí, což se u paralelního svěráku neděje. Protože je pohyblivá čelist v tomto případě vedena po kolejnici nebo tyči, zůstává úhel stejný a čelisti se pohybují paralelně. Pokud je nyní obrobek upevněn, rozloží se tlak rovnoměrně podél čelistí a riziko, že by mohlo dojít k poškození obrobku, je nižší.

5. Související odkazy

• Příslušenství k svařovacím zařízením
• Brusky a příslušenství