Měděná ingot 1 kg – CU.999

Podrobnosti o produktu: 1000 gramů měděného polotovaru ve formě ingotu, hmotnost 1000 g. ++

Země původu:

Německo/Thyssen-Krupp

Materiál:

Měď

Čistá hmotnost:

1000 gramů

Ryzost:

999/1000

Hmotnost:

1000 gramů

Mincovna:

Německo

jako nová / nepoužitá

Historie

Měď, zlato, stříbro a cín byly první kovy, se kterými se lidstvo ve svém vývoji seznámilo. Jelikož se měď snadno zpracovává, používaly ji již nejstarší známé kultury před asi 10 000 lety. Období jejího rozsáhlého používání od 5. tisíciletí př. n. l. do 3. tisíciletí př. n. l. se v závislosti na regionu nazývá také měděná doba. V Hujayrat al-Ghuzlan v Jordánsku existovalo již kolem roku 4 000 př. n. l. místo hromadné výroby mědi. V alchymii byla měď spojována s Venuší/ženskostí (planetární kovy) a považována za sloučeninu síry a rtuti. První zrcadla byla vyrobena z tohoto kovu. Během pozdní východostředomořské doby bronzové se měď těžila především na Kypru a odtud se exportovala většinou v podobě měděných ingotů o hmotnosti přibližně 30 kg ve tvaru hovězích kůží (tzv. ingoty ve tvaru hovězí kůže). Fragmenty kyperských ingotů ve tvaru volské kůže z období mezi 16. a 11. stoletím př. n. l. se nacházejí v širokých částech Středomoří, až po Sardinii, na Balkáně a dokonce i severně od Alp (nález z Oberwilflingenu). Největším předindustriálním výrobcem mědi byla Římská říše s odhadovanou roční produkcí 15 000 tun.

Později se měď legovala s cínem a olovem na bronz. Tato tvrdší a technicky odolnější slitina dala jméno době bronzové. Rozlišení mezi olovem a cínem bylo zavedeno až s rostoucími znalostmi o kovech, takže pojem bronz je z dnešního pohledu správně použit pouze pro slitiny cínu a mědi s vysokým obsahem mědi.

Zlatavě žlutá slitina mědi a zinku „mosaz“ byla známa již ve starověkém Řecku. Vyráběla se společným tavením příslušných rud, ale teprve Římané tento postup začali hojně využívat. Ve starověké Kolumbii se často používala slitina zlata a mědi zvaná tumbaga.

Výskyt

Měď se v zemské kůře vyskytuje v množství asi 0,006 % a z hlediska četnosti prvků v zemské kůře tak zaujímá 23. místo. Měď se často vyskytuje v ryzí, tedy elementární formě. Celosvětově je v současné době (stav k roku 2017) známo přes 3000 nalezišť ryzího mědi, mimo jiné v Afghánistánu, Argentině, Austrálii, Belgii, Bolívii, Brazílii, Bulharsku, Chile, Číně, Demokratické republice Kongo, Německu, Finsku, Francii, Řecku, Indii, Íránu, Irsku, Itálii, Japonsku, Kanadě, Kazachstánu, Maroku, Mexiku, Mongolsku, Namibii, na Novém Zélandu, v Norsku, Rakousku, Peru, na Filipínách, v Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Rusku, Zambii, Švédsku, Švýcarsku, Zimbabwe, na Slovensku, ve Španělsku, Jižní Africe, v České republice, Turecku, na Ukrajině, v Maďarsku, ve Spojených státech amerických (USA) a ve Spojeném království (UK).

Čistá měď byla prokázána také v několika vzorcích hornin ze Středoatlantického hřbetu a z Měsíce, které přivezla sonda mise Luna 24 z Mare Crisium.