Jmenuji se Lotta, je mi deset let a jsem docela normální. V každém případě mnohem normálnější než moji rodiče a moji dva pitomí bratři. Proto nechápu, proč se mi v poslední době děje tolik divných věcí. Jmenovitě to, že se na tabuli ve škole samy od sebe objevují naprosto trapné věty nebo že moje oblíbené jídlo najednou chutná jako růžičková kapusta. Páni! Zajímalo by mě, jestli za to může ta indiánská flétna, kterou mi dala máma Ale na to teď opravdu nemám čas. Vážně bych si chtěla pořídit vlastního mazlíčka. A už mám dobrý plán, jak to udělám. Jen kdyby se mi ta pitomá zobcová flétna pořád nepletla do cesty..