Hermann Hesse spojoval Vánoce především s vzpomínkami na dětství. Nicméně, s postupem času se stále více distancoval od komerčního shonu, který se mezitím stal charakteristickým rysem „svátku lásky“. Proto jsou jeho úvahy a básně, které napsal o vánočním období, protkány rozporuplnými pocity úcty a ironické distanci. Přesto v zimních krajinách, pozorných darech a především ve své víře nacházel stále znovu oporu a krásu – citlivě interpretovanou Ulrich Noethenem.