Vzpomínky Marly Lindberg jsou křišťálově čisté: vzpomíná na podivnou zprávu, která ji přivedla do opuštěné porodnice, na postavu, která se ji pokusila zabít, a na zvláštní, pískavý kašel psychopata během boje na život a na smrt. Po letech psychoterapie se tato velmi inteligentní mladá žena naučila: všechno jsou to falešné vzpomínky. Marla trpí prosopagnosií, což je neschopnost rozpoznávat obličeje. Její mozek jí v extrémních situacích hraje špatné triky, když se marně snaží rozpoznat lidi podle jejich obličejů. Když Marla obdrží pozvánku na setkání spolužáků v Alpách, doufá, že si s bývalými spolužáky užije krásné a autentické vzpomínky. Po příjezdu do zasněženého horského hotelu zjistí, že všechny pokoje jsou obsazené. Na jídelním stole stojí nádobí, v krbu praská oheň, ale nikdo tam není. Marla začne hledat ostatní. A pak to znovu uslyší: jako by někdo pískal a kašlal venku, v ledové tmě.