Jeho budoucí kariéra učitele němčiny byla takto již předurčena. Ještě štěstí, že se od té doby na univerzitě dokáže dobře skrýt mezi studenty oboru podnikové právo a studentkami, které milují ledovou kávu, a tím se vyhýbá představám o deportacích, které prosazuje strana AfD. Toto privilegium je však jeho kurdské matce, ke které se Tahsim každý večer vrací do její kuchyně, odepřeno. Stejně jako Tahsim, mnoho mladých lidí s imigrantskými kořeny přebírá v raném věku odpovědnost za své rodiče a zároveň se musí najít ve společnosti, která je často nepřátelská. S pronikavou inteligencí, velkou jazykovou zdatností a cynickým humorem Tahsim Durgun reflektuje, jak všichni chceme žít – s a bez imigrační historie.

Knaur HC