Boj za "citlivé" používání našeho jazyka neustále přináší nové výsledky. Slova, která jsou údajně škodlivá, již nesmí být vyslovována, dětské knihy musí být jazykově "očištěny" a vědecké texty jsou narušovány kryptickými jazykovými znaky. Proč? Protože uživatelé těchto slov by se jinak údajně stávali spolupachately při potlačování sociálních menšin. Mathias Brodkorb zkoumal různé způsoby použití "špatných" slov, jako jsou "Indián", "" nebo "Cikán". Zjistilo se, že pouhé vyslovení těchto slov ještě nic neříká o úmyslech mluvčího. Protože každý, kdo používá "N-slovo", se zároveň musí neustále zamýšlet nad slovem "", aby ho mohl přeložit. Stává se tímto jazykový kritik sám každý den vinníkem? V částečně velmi zábavných příbězích Brodkorb osvětluje "špatná" slova a jejich skutečné objekty. Přichází k závěru, že lidská komunikace je úspěšná pouze tehdy, pokud se nejprve vstřícně postavíme k výrokům našich partnerů. S trochou větší klidnosti by mohlo nahradit konfrontaci úspěšné porozumění...