Ústup do blaženosti

Od vydání svého posledního alba Finding Shore (2017), na kterém spolupracoval s Brianem Enem, prošel život klavíristy a písničkáře Toma Rogersona řadou dramatických proměn. Během psaní nového alba Retreat to Bliss se Rogersonovi narodilo dítě, přišel o rodiče a sám si vyslechl diagnózu vzácné formy rakoviny krve. Nová dekáda ho přivedla z Berlína do Suffolku jeho dětství, kde v kostele vedle domu svých rodičů skládal hluboké minimalistické písně. Rogerson studoval kompozici na Královské hudební akademii pod vedením takových mentorů, jako byl Harrison Birtwistle, a v roce 2002 debutoval naživo jako improvizující pianista, načež v roce 2004 vydal improvizovanou desku s Reidem Andersonem (Bad Plus) a Mikem Lewisem (Happy Apple, Bon Iver). V roce 2007 založil kapelu Three Trapped Tigers, která umně mísí prvky elektroniky, jazzu a noise rocku do soudržného celku. Kapela si získala reputaci díky inovativním živým vystoupením a dále vystupovala a spolupracovala s umělci jako Brian Eno, Deftones a Dillinger Escape Plan. Právě spolupráce s Enem, dalším rodákem ze Suffolku, nakonec Rogersona přivedla zpět ke kořenům a k místu, kde mohl napsat své sólové debutové album Retreat to Bliss. "Celý život byl klavír mým stálým společníkem, zpovědníkem, nejlepším přítelem i nejhorším nepřítelem," vysvětluje Rogerson. Vždycky jsem psal hudbu na klavír a pro klavír, ale připadalo mi to příliš osobní, příliš soukromé na to, abych to zveřejnil." Poslech alba Retreat to Bliss je skutečně téměř jako odposlech, jako byste se krčili ve zvonici suffolského kostela a byli svědky jisté formy hudebního krveprolití. Rogerson poprvé ve své pozoruhodné kariéře spojil mistrovskou hru na klavír a jemnou elektroniku s texturou vlastního hlasu, což je pokus o vyjádření hluboce soukromých emocí, které bylo obtížné vyjádřit pouze pomocí instrumentální hudby. Posledních několik let přineslo trochu boje, trochu radosti a spoustu změn. Mou reakcí na ně bylo opětovné...